Každé setkání začíná v tom, co je přítomné v ten moment. Nehledám příběh, který se má vyprávět, ani diagnózu, kterou musíme potvrdit. Tělo ukazuje, kde potřebuje pozornost a tam společně začínáme.

Dotek není o technice, ale o způsobu přítomnosti. Někdy stačí naslouchat, jindy nabídnout oporu nebo jasný tlak, pak zase nechat prostor. Každá vrstva kontaktu otevírá jinou možnost dialogu.

Respektuji ticho, hranice, nabízím volbu, nikdy netlačím do směru, stavu nebo výkonu. Smyslem není přesvědčit hlavu, zmást projevy, ale dát jasný a klidný prostor, kde tělo najde vlastní rovnováhu.

Jednoduché pravidlo: neinterpretovat, nevnucovat, nemanipulovat. Pracuji přes oblečení, na futonu, kde je dost prostoru, vždy s důrazem na bezpečí a jasnost. Vy nejste pasivní příjemce, ale spoluhráč v procesu, kde konečné slovo má vždy vaše tělo.